Moje pracovní zkušenosti aneb výchozí pozice pro podnikání

Po ukončení studia na Provozně-ekonomické fakultě Mendelovy univerzity jsem nastoupila do svého prvního zaměstnání – na centrálu distributora selektivní kosmetiky v ČR, společnost FAnn. Naučila jsem se řídit distribuci konkrétní značky, zavádění nových výrobků na trh, cenové strategie nebo bonusové programy po obchodníky. Téma obchodu mě sice bavilo, ale čím dál tím více jsem „tíhla“ k promo akcím a prezentacím, které byly během mých dvou let práce pro tuto společnost také součástí mé pracovní náplně, i když ne tou stěžejní.

Event manažerka v pivovaru

Následně jsem se doslova nadchla pro moji novou práci event manažerky v brněnském pivovaru Starobrno. Samotné obchodní cíle byly v mé agendě upozaděny a já měla na starosti vzbudit moji prací v lidech nadšení… prostě jim zprostředkovat zážitek ve spojení se značkou, kterou jsem reprezentovala. Moje práce mě neuvěřitelně bavila a naplňovala.

Během necelých čtyř let mého působení jsem vybudovala dva ročníky zcela nového Festivalu dobré nálady, který probíhal mimo Brna i v dalších moravských městech. Kromě organizování vlastních akcí, jsem měla na starosti koncepce prezentace na velkých celorepublikových festivalech až po malé akce. Byla jsem také u natáčení pátého dílu filmových Básníků, televizních Bolkovin či Manéže Bolka Polívky nebo finále soutěže Miss, které několik let probíhaly, světe div se, i v mém rodném Brně. 🙂 Ale i přes neuvěřitelně zajímavou práci jsem po čase začala cítit potřebu změny a posunout se dál.

Vedoucí odboru na univerzitě

Mé další kroky směřovaly na administrativní a řídící orgán druhé největší univerzity v ČR, Rektorát Masarykovy univerzity, kde jsem se ve svých 28 letech stala vedoucí odboru vnějších vztahů
a marketingu. Psal se rok 2004 a já byla o hodně mladší než doposud nejmladší vedoucí jiného odboru. 🙂 Můj nástup po tehdejší reorganizaci mého nového pracoviště nebyl nikterak veselý a idylický. Cíle nového vedení byly vysoké, připravenost na změny byla u mnoha lidí minimální a kultura instituce byla tehdy, řekla bych, že chvílemi přímo děsivá.

Díky podpoře tehdejšího vedení, důvěře, kterou mi dali a především lidem, kterými jsem se mohla obklopit či se kterými jsem spolupracovala, se pod mým vedením po dobu dlouhých 12ti let podařilo zrealizovat spoustu zajímavých projektů, z nichž většina žije úspěšně dodnes, jako jsou například Univerzitní kino Scala, projekt partnerských středních škol, dětská univerzita nebo celuniverzitní časopis.

Osvícený pohled nového vedení na roli marketingu v univerzitním prostředí nám umožnil realizovat komunikační kampaně či aktivity, o kterých se ostatním vysokým školám v tehdejší době ani nesnilo!

 

 

 

 

 

 

V rámci organizace oficiálních a společenských akcí jsem se také setkávala s významnými osobnostmi z řad politického, uměleckého či kulturního dění, za zmíňku určitě stojí Jeho královská výsost princ
z Walesu, kníže Hans Adam II. z Lichtenštejna nebo Madeleine Albright.

 

 

 

 

 

 

Tak co mi teda chybělo?

12 let je dlouhá doba, a i přes množství zajímavých projektů, jsem čím dál tím více cítila nutnost změny. S blížícími se 40. narozeninami jsem čím dál více přemýšlela nad tím, co mě v práci baví, co mě naopak děsně štve. Ptala jsem se sama sebe, jestli bude stačit změnit název zaměstnavatele, jako tomu bylo v předchozích případech. A čím dál tím víc mi bylo jasné, že tentokrát to stačit nebude! Bude to chtít něco razantnějšího!

A zrodila se myšlenka vlastního podnikání!

Přeci když využiji mé těžce nabité znalosti a zkušenosti ze studií, mnoha kurzů a seminářů a hlavně 17 let tvrdé práce, dám do toho svoji preciznost, pracovitost a taky srdíčko tak to musí vyjít! Již jsem nechtěla dávat svoji energii do něčeho, co nebudu moci v budoucnu třeba dále ovlivnit. To, co vytvořím bude MOJE a bude to tak jak TO CHCI JÁ!

Pojítkem všech mých předchozích prací byl event management neboli organizování akcí. To je skutečně moje srdcová záležitost. Přála jsem si vybudovat prostor, ve kterém budu pořádat zajímavé akce, vymýšlet další nové a zajímavé věci a hlavně se věnovat svým hostům. Zkrátka postavím co nejpevnější základy, na které pak začnu stavět jednotlivá patra mého podnikání. A začnu VLASTNÍ KAVÁRNOU!

Markéta Soukupová
Po 17 letech krásné práce pro zajímavé zaměstnavatele jsem se vydala na zcela novou cestu - podnikám převážně z kavárny :) Můj příběh si přečtěte zde >>
Komentáře
  1. Jana Sedláčková napsal:

    Zdravím Vás, Markéto :).
    Máte můj obdiv! Velmi dobře si Vás pamatuji z dob Vašeho působemí na OVVM RMU. Občas jsme se tehdy setkávaly pracovně. Až se zase lidé budou moci setkávat, moc ráda Vaši kavárnu navštívím. Už teď se těším a jsem zvědavá:).
    Držím palce a přeji hodně zdraví!
    Jana Sedláčková

    • Markéta Soukupová napsal:

      Krásný den, Jano,
      moc děkuji za Váš komentář. Budu se těšit na „bezrouškové“ setkání, doufejme, že co nejdřív.
      Opatrujte se!
      Markéta Soukupová

  2. Petr Dimitrov napsal:

    Čtu, vzpomínám, nepřestávám fandit.

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.