Dnes je tomu přesně rok od prvního uzavření nejenom kaváren v novodobé historii naší země!

Dnes je tomu přesně rok, kdy vláda České republiky rozhodla s účinností od 6.00 hodiny na 10 dní o uzavření nejenom kaváren či restaurací v naší zemi. A z 10 dnů se nakonec vyklubalo téměř 8 měsíců!

Moc dobře si vzpomínám, jak jsem v pátek 13. března stála ve frontě na České poště a posílala balíček s mými Kameny života kamsi na druhý konec republiky. A tak si tak ve frontě čtu na mobilu zprávy a zaujal mě tehdy příspěvek z Rakouska, kde začali omezovat mimo jiné i otevírací dobu kaváren. Tehdy jsem si pomyslela: „No, snad to nebude nadlouho a nijak vážně se nás to nedotkne.“

A ono jo! Pamatuji si, jak jsem se v sobotu 14. 3. 2020 vzbudila a nevěřícně doslova zírala na tiskovou konferenci naší vlády. Měla jsem z toho pocit, že se od pondělí už nejspíš ani nikam z domu nedostanu a svět se prostě zastaví. No a o tom, co se dělo a stále ještě děje se asi nemusím víc rozepisovat. Všichni to vidíme a slyšíme všude kolem nás.  Někdy to vypadá, jako by se u nás nebo ve světě nic jiného ani nedělo, nezdá se vám?

S tímto obdobím mám spojené ještě jedno téma, a to roušky. Nejenom, že jsem si připadala jako v nějakém sci-fi filmu. Ale nebyly ani k sehnání. Staly se dokonce častým příspěvkem různých reportáží a příběhů o solidaritě mezi lidmi.  Dokonce jsme se díky nim dostaly i do celosvětových médiích. A například u nás v Brně dokonce vyrostl rouškovník, kam šikovné ruce doplňovaly zásoby roušek, které okamžitě mizely.

I já sama jsem v této nelehké době a nedostupnosti roušek zažila pomoc ve své kavárně, do které mi během pravidelného výdejního okénka přineslo několik milých stálých zákaznic krásné roušky. Tímto jim opět moc děkuji. 🙂 Nejenom, že mi to v té době opravdu pomohlo, ale hlavně mě to velmi potěšilo a nesmírně si vážím toho, že moje kavárna není jenom anonymní „průchoďák“, ale je hlavně o osobním kontaktu a vztazích, které se v některých případech staly vztahy přátelskými. 

Nevím, jak jste to s těmi rouškami prožívali vy, ale já roušku ze začátku dlouho odmítala, skoro bych řekla, že jsem se za ni i styděla. A nemyslím si, že v tom tehdy hrálo roli to, že nebyly úplně vzhledné a designové, jako jsou ty dnešní. Měla jsem pocit, že se v nich prostě nemůžu normálně nadechnout. Že hůř myslím, vidím, … prostě se špatně orientuji v prostoru. No a kdo by to byl řekl, že tady s námi roušky budou již celý rok a my si na ně možná začneme i zvykat.

Já jsem si je například vylepšovala kvalitními esenciálními oleji od doTERRY. Zvláště máta, spearmint nebo citrónová tráva mi pomáhala lépe dýchat a zvládat i to již dříve zmiňované myšlení, vidění či orientaci v prostoru. Nicméně aktuálně jsme je museli vyměnit za skutečně nevzhledné respirátory, i když nepopírám, že i u nich se design vyvíjí k lepšímu.

Během posledních 12 měsíců jsem s rouškou či respirátorem absolvovala v kavárně výdejní okénka na bylinky od Inca Botanica a další doplňkový sortiment. A v průběhu 4 měsíců i samotný provoz. Na téma životu s kavárnou na krku v době nouzového stavu či moji reakci na druhé podzimní uzavření si můžete přečíst mé další články na blogu.

No a jak jsem již avizovala, rozhodla jsem se uspořádat i první online přednášku na téma života s kavárnou v době pandemie, na kterou bych vás tímto ráda pozvala. Takže pokud  nemáte v úterý 16. 3. od 17 hodin nic moc na práci (dle aktuální předpovědi má být v Brně zima, má pršet a hranice okresů jsou stále uzavřeny), tak vás ráda uvidím alespoň online. 🙂

Více informací k přednášce najdete na tomto odkazu.  Přednáška je placená, nicméně jsem se rozhodla, že dám každému účastníkovi přednášky dárek, a to část z mého placeného eBooku „Jak vybudovat vlastní kavárnu?“ Konkrétně souhrn, z mého pohledu, všech důležitých kroků, které je potřeba před otevřením vlastní kavárny udělat a tipy jak přežít a lépe zvládnout počátky gastropodnikání.

Ano, může to v této chvíli vypadat jako čiré bláznovství se do něčeho takového pouštět, ale přemýšlet do budoucna a věřit v lepší zítřky můžeme i tak, no ne? A na to si plánuji dnes s vámi všemi alespoň na dálku přiťuknout jedním z našich výborných italských vín a popřát nám všem hlavně hodně zdraví a psychické pohody do dalších náročných dní, týdnů či měsíců, které máme před sebou. Kdo ví, jak dlouho to všechno bude ještě trvat a jak se to následně kolem nás změní.

 

 

 

Markéta Soukupová
Po 17 letech krásné práce pro zajímavé zaměstnavatele jsem se vydala na zcela novou cestu - podnikám převážně z kavárny :) Můj příběh si přečtěte zde >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.