Můj příběh
Ráda inspiruji lidi svým příběhem na cestě ke splnění svého snu. Snít je krásné, ale když sen začíná získávat reálné obrysy, je dobré být co nejlépe připravený. Pomáhám tedy lidem porozumět krokům vedoucím k otevření své vysněné kavárny tak, aby neskončili dřív než bude příležitost vlastně pořádně začít. A současně také průběžně a pravdivě informuji o aktuálních radostech a strastech z každodenního provozu, protože i to by bylo dobré v některých případech dopředu vědět. 🙂
Můj příběh aneb jsem majitelkou vysněné kavárny

Jsem majitelkou své vysněné kavárny. A to nejenom místa, kde vám rádi připravíme nejenom dobrou kávu. Ale i místa, jak sama s oblibou často říkám, které je “VÍC NEŽ KAVÁRNA”!
Místa, které je útulné, vládne v něm klid a pohoda, a kde pořádám spoustu zajímavých akcí. Nejednoho hosta zaujme prodejní výstava obrazů, jiného surové minerální kameny v karafě s vodou, psí mašličky a motýlci či italské delikatesy. Je přesně takové, jaké jsem si vysnila. A možná i lepší!
A o tom všem si rozhoduji jenom JÁ!
Za necelé tři roky provozu se mi, jak zcela zaujatě věřím a doufám, podařilo vybudovat kavárnu, která si postupně nachází své místo i v srdcích našich zákazníků. Zúročuji tak své mnohaleté zkušenosti v roli zaměstnance a současně se stále učím novým věcem. Nenudím se, ale své tempo si určuji SAMA!
Každý den se těším do své kavárny, která mě naplňuje, baví, motivuje a taky posouvá kupředu. JSEM SVOBODNÁ A ŠŤASTNÁ!
A co bylo předtím?
Po absolvování vysoké školy jsem nastoupila do svého prvního zaměstnání a během 17 let jsem působila celkem u tří zaměstnavatelů. V průběhu těch mnoha let jsem se ani nezamýšlela nad tím, že by tomu mohlo být jinak, moje práce v oblasti marketingu, komunikace, event managementu, řízení lidí a projektů... byla opravdu zajímavá, různorodá, motivující... no prostě skvělá… až se začaly blížit mé 40. narozeniny.
Čím dál tím více jsem přemýšlela o smyslu toho všeho snažení a jestli to takhle chci dál. I přes zajímavou práci, příležitosti a ocenění, které se mi dostávaly, jsem čím dál tím častěji bojovala se stresem a fyzickou nevolností pod návalem mnoha úkolů a zodpovědnosti.

Já, takový disciplinovaný člověk, orientovaný na perfektní výsledek a řád, jsem čím dál tím více toužila změnit tu “železnou pravidelnost”, se kterou jsem každý den odjížděla do své kanceláře, i když se mi zrovna moc nechtělo nebo jsem se necítila úplně nejlépe.
A stále častěji jsem přemýšlela o množství času, který jsem věnovala různým formulářům, směrnicím či některým nikam nevedoucím diskusím. Mnohokrát jsme si říkala, že pokud bych svoji energii, pracovitost, vytrvalost, preciznost... vložila do něčeho vlastního, tak by to přeci "bylo, aby to nebylo!" Zkrátka jsem potřebovala udělat ZMĚNU! A to nejenom v názvu zaměstnavatele!
Ještě před pár lety bych si vůbec nedovedla představit, že opustím jisté zaměstnanecké vody a vrhnu se do, pro mě zcela neznýmých a nejistých, vod podnikání, a to navíc v oboru gastronomie. V oboru, který jsem doposud znala pouze ze strany zákazníka. ALE STALO SE!
A co bylo potom?
Myšlenka změny mě doslova nabila novou energií. To bylo v lednu roku 2016. Svůj čas a energii jsem rozložila mezi práci pro mého tehdejšího zaměstnavatele a promýšlení mého snu. Nemusela jsem spát, jíst… několik měsíců jsem “jela” doslova na dvě směny a byla neuvěřitelně nabitá představou své vlastní kavárny.
Pročetla jsem si spoustu článků a blogů, navštívila přednášky, absolvovala kurzy, trénovala u kávovaru v jedné kavárně, konzultovala, jednala a vyjednávala, pořád něco počítala a propočítávala… až jsem si 1. května 2017 slavnostně nakrojila dorté své vlastní kavárny.
Pojmenovala jsem ji CAFÉ BONIFÁCO.

A co prožívám nyní?
Další euforii, že vám o tom všem můžu vyprávět. A to nejenom na osobních setkáních, které příležitostně ve své kavárně pořádám. Ale také, díky moderním technologiím, i těm z vás, se kterými bychom se osobně pravděpodobně neměli šanci potkat. I když, kdo ví?
Nicméně s blížícím se tříletým výročím od otevření mé kavárny mohu konstatovat, že cesta k jejímu založení a následnému udržení provozu nebyla a rozhodně stále není jednoduchá, ale jsem pořád ráda, že jsem na ní vydržela. A o tom všem vám budu PRAVDIVĚ VYPRÁVĚT.
