Tak už nás zase zavřeli!

Tak už nás zase zavřeli! A letos již podruhé! Když jsem se to dozvěděla, přesto, že jsem někde v hloubi duše tušila, že to může nastat, stejně jsem tomu nevěřila. Bylo to zase tak narychlo, i když pravda oproti tomu jarnímu uzavření jsme měli jeden den navíc. Jeden jediný den na to pořešit personál, zákazníky, zásoby a zázemí provozu….

Má první reakce byl šok, smutek, strach, který následně střídaly vlny pochopení, naštvání, vzteku, demotivace, … prostě, že to všechno je úplně zbytečný. Když jsem 1. 5. 2017 otevírala svoji vysněnou kavárnu, zdaleka jsem netušila, co všechno za nástrahy mě v tomto podnikání čeká a to ještě nebyl na světě  COVID-19. A nebo už byl?

Po překonání těžkých prvních tří let a pocitu, že už mám snad to nejhorší za sebou, radosti z celkem často naplněné kavárny a postupně se konečně stabilizovanému týmu spolupracovníků, přišel jarní lockdown.

Vzhledem k tomu, že moje kavárna není zrovna na místě přirozeného průchodu lidí, nemělo pravidelné otevřené okénko smysl, i když jsem ho samozřejmě vyzkoušela. Kavárnu mám totiž postavenou i z velké části na pořádání akcí, prodeji obrazů, bylinek, kamenů nebo třeba vín a to zrovna není sortiment na pravidelné „okénko“, že? Přesto nakonec nárazově probíhalo, i když nebylo o kávě nebo zákuscích. A upřímně řečeno, jenom díky tomu jsem nakonec „přežila“. Děkuji tímto všem, kteří k tomu přispěli. 🙂

Náklady kavárny totiž nejsou jenom nájem či zálohy na energie, stále platíte pokladní systém, wifi, zabezpečení, odvoz odpadů nebo třeba telefon. A také ideálně musíte z něčeho žít. Můj podnikatelský záměr diverzifikovat riziko, jednoduše řečeno rozptýlit aktivity do více stran, aby když tak jedna strana pomohla té další straně se ale částečně vyplatil. Děkuji za to, že jsem díky bylinkám Inca Botanica pomáhala udržovat zdraví nejenom své rodiny, ale-i našich milých zákazníků. A současně i pomohla prodloužení života mé kavárny. Ale sama se nyní ptám: „Na jak dlouho?“.

Protože například prodej mé značky Kameny života, tedy surových kamenů do vody, který probíhá formou komisního prodeje na čtyřech místech České republiky (Brno, Olomouc, Praha) taky stojí, neboť i tyto obchody jsou zavřené. Ano, mám e-shop, který ale spíše považuji za doprovodný zdroj informací pro ty, kteří chtějí vědět víc. A ti z vás, kteří se v tom trošku vyznají, moc dobře ví, že budovat on-line podnikání není vůbec jednoduché, taky to něco stojí a to jak na straně času tak i financí (jako všechno) a musíte tomu dobře rozumět, aby to mělo vůbec nějaké výsledky.

Taky jsem se pustila do psaní tohoto blogu, který má mimo jiné za cíl mými články a eBookem zdarma na téma „Z přetížené manažerky podnikatelkou z kavárny“ zaujmout i ty, kteří by si rádi otevřeli vlastní kavárnu a zakoupili si tak můj placený eBook „Jak vybudovat vlastní kavárnu?“. Ale je to v této chvíli vůbec aktuální? Kdo by si chtěl v dnešní nejisté době otevírat nový gastropodnik?

Ale vraťme se k situaci na jaře. Po možnosti otevřít provoz v květnu jsem se ocitla v situaci, kdy se mi rozpadl tým. Takže znovu, od začátku. A rozjezd byl pozvolný, vlastně se ani ještě nevrátil do normálu, což není jednoduché, když vezmu v potaz, že ty nejsilnější měsíce, tedy březen, duben a květen bylo zavřeno. I tak jsem to nevzdávala, a to ani ve chvíli, kdy mi majitel v červnu oznámil, že se rozhodl prostor i se mnou prodat. 🙁 Protože on totiž jeden z příjemných důsledků této situace je růst cen nemovitostí!

A tak jsem chtěla věřit, věřit tomu, že se situace nebude opakovat a pojedeme dál! Stále jsem věřila v rychlý návrat obratů do předchozích čísel a také jsem se snažila se netrápit dotazy zákazníků, zda končíme, že nás viděli v realitách. Přežila jsem každoročně slabé letní měsíce a chystala kavárnu na ty silné. A představte si, že se mi dokonce podařilo poskládat úplně neuvěřitelný fungující tým! A zase šlus! Já vím, nejsem jediná, ale to mě opravdu neuklidňuje.

Jsem alespoň ráda, že stát byl víc připraven a rovnou řekl, s čím nám může pomoct. Snad to tak i nakonec bude! Protože při té první vlně jsem do poslední chvíle nevěděla s čím případně můžu počítat a to nebyl vůbec příjemný pocit, protože faktury se hrnuly doslova ze všech stran. O mých tehdejších pocitech si můžete přečíst  v mém článku.  A nebo ještě v tomto :-).

Tehdy jsem se domluvila s majitelem na sníženém nájemném, získala nakonec státní podporu jakožto jednatelka jednočlenného s.r.o. a na poslední chvíli ještě zvládla podat žádost na státní dotaci nájemného. No můžu vám říct, že jsem to podání žádosti chtěla několikrát vzdát! Proč to bylo tak složité? Proč, když jako podnikatel komunikujete se státem prostřednictvím datové schránky, si najednou musíte zřizovat nějaké úplně další nové přístupy?

Jsem přesvědčena o tom, že to některé žadatele skutečně odradilo! Momentálně slibují podporu v podobném duchu a s tím nájmem jsou na jeden necelý měsíc nějak moc štědří, čímž nám vlastně nepřímo říkají, že to nebude jenom do začátku listopadu. Ale to už asi všichni tušíme.

No a co dál? Pořád se ještě nevzdávám. Organizuji nárazově výdejní okénko na bylinky, nicméně vnímám, že je prodej slabší. Že by měli lidé i přes narůstající čísla menší strach a necítili potřebu se chránit? Nebo víc zvažují finance? Těžko říct. Tak uvidíme, co nám další měsíce přinesou. Neznámých je skutečně mnoho, a to nejenom ohledně toho zvláštního viru a dalšího chování zákazníků ale také třeba ohledně prodeje prostoru, ve kterém se moje kavárna nachází.

Vlastně když jsem si to takto všechno sepsala, tak si právě teď celkem vážně říkám: „Má to všechno vlastně vůbec smysl?“. Nejspíš si to teď říkáte taky, že? Pořád ještě to moje srdíčko převažuje nad logickým uvažováním? Chci se nervovat a přetrhnout pro to, abych zase zaplatila všem okolo a to bez ohledu na to, jestli na to vydělám nebo ne? Samozřejmě, že nechci! Ale co s tím? V této chvíli si vybavuji jeden z článků procesu podnikání, který říká něco ve smyslu toho, že to nejtěžší z celého podnikání je umění skončit v pravou chvíli. Ale jak se ta chvíle pozná?

 

Markéta Soukupová
Po 17 letech krásné práce pro zajímavé zaměstnavatele jsem se vydala na zcela novou cestu - podnikám převážně z kavárny :) Můj příběh si přečtěte zde >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.

  • Příběh o cestě k vlastní kavárně

  • Nejnovější články
  • Kategorie
  • Potkáme se na Facebooku?